čtvrtek 6. června 2013

Morgensternovské zastavení..

..na konci (školního) roku .

















Předprázdninový  a první prázdninový měsíc jsou měsíce mého zvýšeného emočního vypětí. Zčásti se jedná o zaběhlý stereotyp vyplývající z mé pedagogické" předmateřskodovolenové" minulosti ( kde je to zcela jasné). Zčásti je neklid způsoben prožitky spojenými s vlastními potomky. Několikerými narozeninami a svátky ( ó, oni nám tak rostou..:-) ) a jejich tohoročním zakončením roku školního.

Před pěti lety, jsem si při čistce sešitů ( kterou provozuji každoročně a sešity třídím na vyhození a pak na kusy, které stojí za to zachovat a budou, dle mého názoru, léty nabírat na ceně :-) ) vytrhla ze  sešitu slohového  druhého syna tento elaborát. Od té doby visí přimagnetovaný na lednici a čeká na přepsání.. ( je to asi už pasé, jeho vypsaná ruka už by to nepřepsala dostatečně hezky..). Nevím, co za učivo bylo tenkrát probíráno (  češtinář asi snadno rozpozná..:-) ), ale výsledek mi vyloudí úsměv na tváři pokaždé, když na něj zabloudím očima při vybírání potravin :-).
Takže:                            
                                                                      Co je to ?

Leden je ledový dědek, který zahazuje svůj bílý kabát.
Únor je nora, do které se schovává zima.
Březen je první bříza.
Duben je období , kdy dupou duby.
Květen je velký kvetoucí květák.
Červen je červený červ.
Červenec je červený mazanec.
Srpen je srp, kterým podzim seče květy.
Září je zářící zvíře.
Říjen je kaše z řeřichy a řepy.
Listopad je spadlý list.
Prosinec je prosící Neckář.

( Zvláště pak upozorňuji na  poněkud vizionářské označení  posledního měsíce. Pana Neckáře vůbec neposloucháme a píseň Půlnoční vznikla dávno poté..:-) )