čtvrtek 21. března 2013

Pozdrav pro Petru..:-)


Jen se Petro  usmívám a přemýšlím, jestli by se třeba nedala trochu "Samotářsky" vyhlásit akce : Nafoť svoji babičku..! :-) (Oproti poněkud úpadkové : "Nahrej svoji matku!", by to určitě byla jiná úroveň:-) ). Toto je ubrus mé babíčky Aurelie.


Vzhledem k tomu, že se mi podařilo včera při všívání zipu na obal kruhového polštáře ( ty inspirace!..) na tento najet jehlou a stroj si prostě "zrušit" ( jak řekl pan opravář) a vzhledem k tomu, že se podařilo našemu Fidelovi (kocour), ač je "castro", při jakémsi jarním zběsilém výbuchu jarních emocí, skočit mi na polici plnou natočených věcí a celou, prostě celou ji shodit ( rozbilo se úplně vše),zavelela jsem si dosti rozmrzele DOST.Asi je to znamení, že prostě ty ruce nemám zbytněle zaměstnávat ( jsem zvědavá, co na to řekne rodina :-) ) a  zaměstnat hlavu.  Doputovala kniha zapůjčená kamarádkou.

A tak se děje to, že zase chodím s " mázdrou" přes oči a čtu kde se dá  ( To znáte,že? Když se té literatuře nedá uniknout..) Kniha, jako stvořená pro následující období.  Kolem nás ty "Jobovky" lítají, tak nezbývá než děkovat, že u nás je relativní klid. A zůstat chvíli stát. A taky , na tom severu to mají, co spisovatel, to laťka vysoká převysoká.


pondělí 18. března 2013

(ženy) V BLOGOSFÉŘE

 Tak to začne  nevinně. Hledáte recept na velice dobrý koláč, který jste někde jedli  a říkáte si, že to přece nemůže být tak těžké, jsem šikovná  a ... internet je v tomto  dobrý pomocník. Nebo také návod na pletené ponožky...nebo také návod na cokoli jiného... A toto najdete na nějakém blogu..A už to jede. Noříte se hlouběji a hlouběji a dál a dál. Čas běží a vy najednou zjistíte , že uběhla hodina. A nebo více.Prostředí blogosféry ( a to jsem ještě nedávno netušila, že se jedná o oficiální " terminus technicus") je husté a lepkavé jako sirup.
   V době nedávné mě překvapily hned dvě z mých přítelkyň. Obě téměř shodně. Uvízly v těchto sférách a naši disputaci nad blogy zakončily slovy :" Ty ženy jsou tak šikovné a schopné a jak to všechno stihnou.. a zvládnou...", a v očích jim svítil obdiv a touha po takovéto dokonalosti. Abych pravdu řekla, vyděsila jsem se. Protože obě mé kamarádky jsou velmi schopné a šikovné a talentované a já v mnohém obdivuji je. Do té doby jsem si neuvědomovala nebezpečí blogování, které může takto srazit sebevědomí jinak "dobře fungujícím" ženám.Tak nevím, jestli by se neměly, stejně jako žákům na základních školách, osobám věku vyššího bez ohledu na pohlaví ( protože u mužů toto hrozí stejně, ačkoliv mají jiné oblasti zájmů) dělat přednášky o nebezpečí , které hrozí z "uvíznutí v sirupu".
  Typů blogů je nepřeberná škála, mluvím o nebezpečí, které vyplývá hlavně z těch, kdy vás autor "pouští" částečně do svého soukromí. Za chvíli jste u něj "jako doma" a vzniká Veliká iluze. Rozumně uvažujícímu člověku je jasné, že na veřejné stránky (i když třeba omezeně) jedinec nebude psát, že se včera strašně pohádal s manželem, děti šílí,do toho je jich pár nemocných,došla složenka na nedoplatek plynu ( tak to teda nevím z čeho ten lyžák zaplatím..),zaběhl se pes a dopracování " věcí pro zábavu" je v nedohlednu a mě už "hrabe"... Ovšem při dlouhodobější blogové konzumaci čtenář je "zmasírován" a je ochoten na  iluzi dokonalé domácnosti , dokonalého rodinného společenství a partnerství přistoupit.A je to!
  A tedy, dovolím si opět parafrázovat mistra Járu: "Cyrile Metoději ,co chceš říct ?!" I když si nedělám zbytnělou představu o návštěvnosi těchto stránek, i kdyby toto přečetl jeden jediný čtenář : Čtenářky blogů různých, nenechte se zmást "dokonalostí". Neexistuje :-). V lidském měřítku. A tvůrkyně všech blogů nepodporujte tvorbu "iluze" ( pokud to ovšem není umělecký záměr:-) ).Netvořte model ženy a la" Stepfodské paničky" .( Jak vtipně podotkla jiná má kamarádka).
  Ráda si  v některých blozích čtu, velmi oceňuji jejich" lidský" ( :-), jaký jiný by měl být, že?) rozměr. Chvála za ně!

Foto je ilustrační (byla to pěkná blbost nechávat si na foťáku tu datumovnku...no, pro příště vím). Nicméně, dílo na střeše Metropolitního muzea v New Yorku se jmenuje Vír. Tak, ať nemáte díky blogům vír v hlavě..:-).