neděle 9. prosince 2012

Mráz...závin...a "olomoucký zrající a voňavý" (alespoň podle pana Josefa Čapka) sýr

 Venku mrzne, doma se topí a peče. Tentokráte částečně pro domácí osazenstvo a částečně pro osazenstvo dílny, kde můj nejstarší syn zrovna skončil povinnou praxi. Jako za trpělivost :-) a tak.
   Dlouho jsem se potýkala  s těstem na závin. Záviny se vyzkoušely různé a zaručené...  Byly sice výborné,ale žádný  "nelistoval". Bála jsem se překládaného těsta. Nebylo ale zbytí....
  Takže opět kopec. Těsto se mi povedlo napoprvé a bylo výborné. Listovalo "ostošest". Já z tohoto množství vyrobím pět až šest ( podle tenkosti vyválení) docela dlouhých "nohavic". Většinou ale část těsta schovám a peču ještě později  a mám pocit, že čím je starší , tím krásněji listuje.


 Podle návodu vypadá, že je výroba moc " nadlouho". Ale není to tak složité. Já vyrobím obě těsta. Tukové dám na vodové, zabalím, převálím, složím napůl a zase převálím a dám na čtvrt hodiny do mražáku. Postup opakuji asi pětkrát až šestkrát.( To jde přes večer, kdy se touto činností třeba prokládá četba..:-) )

No a náplň pro pány , samozřejmě, syrečková. Na rozválené těsto natřu podklad z rajčatového protlaku s olivovým olejem a česnekem. Následuje vrstva z rajčat a paprik ( mimo sezónu, jako nyní výborně poslouží maminčino polotovarové lečo :-) ). Pak pokrájený sýr (tvarůžky jsou výborné, ale může být i jiný nebo více druhů) a na kolečka nakrájená cibule. Zavinout, upéct a dobrou chuť. Závin je výborný  teplý i studený a pro citlivé nosy třeba podotknout, že tepelně opracované syrečky  už " nevoní". :-)
 

Žádné komentáře:

Okomentovat