neděle 30. prosince 2012

Kruhy rodinné, kruhy v obilí...


 Jsou stejně záhadné. A někdy nepochopitelné. Ač mám v rámci studia univerzitního nějaké zkoušky z psychologie, ač jsem se snažila se probrat rodinnými konstalacemi  a  teoreticky "rozumím", teorie se mi rozbíhá s praxí. Jak se to někdy stane, člověk se někdy ocitne na místech, na kterých nikdy nepředpokládal, že by mohl  být  ( a ani o tom nesnil a netoužil..)a v situacích stejně tak.Není nad nakumulované city. Tak před několika lety  mě můj bratr, při naší "road movie" z východního pobřeží USA na západ, večer v  v motorestu někde v Utahu  ,zvýšeným hlasem informoval  :"..Ty jsi snad žila v jiné rodině nebo co..!?" Tak je to.Rozdílné vnímání stejných situací, paralelní světy v rodinných jednotkách  a rodinné zátěže, které si pak neseme do svých rodin.Jiné planety s různými jazyky.Jak bylo řečeno člověkem moudrým : "nezbývá, než je překrýt střechou z lásky..", protože se prostě máme.Jen si říkám, co jednou budou říkat mé děti, co kdo zvládal a nezvládal, co bolelo a co ne. Snažím se co nejvíce chytat, ale ...
Nicméně  mám problém obdarovávat " jinou planetu". Tak vznikla opět rukodělka vánoční. Kuchyň  bílo-černo- červená. tedy :

čtvrtek 20. prosince 2012

A na co máš tolik kostiček..?

Že, Jani ?
 Měla jsem před časem kostičkové období. Syn : "Co to děláš ?" Já :" KOSTIČKY"? Syn: " A na co to bude ?" Já : " Nevím ." Mám slabost pro háčkovanou " dlažbu" :-).
                                                                  Jejich čas přišel.
S heslem : kabelek není nikdy dost. Takže kabelky a tašky a polštářek a tak..

A protože jsem se na různých stránkách různě inspirovala ( udělala včelí úly a uvařila čajové vánoční želé.:-)) ,také jedna pozdní inspirační. Toto cukroví se jmenuje sirky a je to u nás jeden z největších favoritů. 
Suroviny : 60 g hl.m,80 g másla,80 g mletého ( opravdu mletého - na  mlýnku na mák, nebo velice jemně nastrouhaného) kokosu, 50 g práškového cukru, 50 g kakaa, jedno vejce. Vše se smíchá, vyválí a nakrájí na tenké špalíčky. Po upečení se jeden konec namáčí v čokoládě. U nás se peče rovnou z dvojité dávky. Kdo má rád kokosovou hořkosladkou chuť, přijde si na své. :-)

pátek 14. prosince 2012

Bubu deka

Na začátku bylo klubíčko, které mě v galanterii oslovilo svou přímočarou barevností.Vlastně se mi líbilo i nelíbilo. Byla jsem se na něj v průběhu tak čtrnácti dnů asi třikrát podívat a pak došlo k zakoupení..
 Barevné plochy při vlastním tvoření, samozřejmě, vypadají úplně jinak, než v klubku a je to divočina.( Sweet baby)



Vzor je stejný jako u pytlíčku na mýdlo, je nutný počet ok dělitelný dvanácti plus tři.


Toník si nejspíše myslí, že práce pokračují pomalu a je třeba zakročit. Takto jsem ho včera překvapila..




středa 12. prosince 2012

Moje Jana, tvoje Jana..

Mám blízkou kamarádku. Kromě jiných věcí nás spojuje to, že máme každá svou šikovnou Janu :-). Když se vidíme , po nějaké době přijde řeč na to, co dělá její Jana a co dělá moje Jana..
  Moje Jana mě již před rokem zásobila vánočními dárky ( čas letí..)  a jelikož obě preferujeme směnný obchod, byl jí za ně slíben oválný talíř..  Ouha, oválný talíř větších rozměrů.. a točený. Vznikla téměř konference na toto téma..Po seřezávání vytočených  talířů jsem stejně nakonec skončila u formy. Talíř v dekoraci měl svůj dlouhý vývoj :-).. Takže snad konečně teď. Po roce odevzdám...

pondělí 10. prosince 2012

Když Tonino spí (v různých fázích,v různých dnech, alespoň trochu..:-) )


To nejsou květináče,
ale "snídaňové" hrnky. Už obtočené a zauchacené.
Namalované engobami.
Přežahlé.
Naglazované a naostro vypálené.

Včí mák a čekanka. Ať žije melta!


neděle 9. prosince 2012

Mráz...závin...a "olomoucký zrající a voňavý" (alespoň podle pana Josefa Čapka) sýr

 Venku mrzne, doma se topí a peče. Tentokráte částečně pro domácí osazenstvo a částečně pro osazenstvo dílny, kde můj nejstarší syn zrovna skončil povinnou praxi. Jako za trpělivost :-) a tak.
   Dlouho jsem se potýkala  s těstem na závin. Záviny se vyzkoušely různé a zaručené...  Byly sice výborné,ale žádný  "nelistoval". Bála jsem se překládaného těsta. Nebylo ale zbytí....
  Takže opět kopec. Těsto se mi povedlo napoprvé a bylo výborné. Listovalo "ostošest". Já z tohoto množství vyrobím pět až šest ( podle tenkosti vyválení) docela dlouhých "nohavic". Většinou ale část těsta schovám a peču ještě později  a mám pocit, že čím je starší , tím krásněji listuje.


 Podle návodu vypadá, že je výroba moc " nadlouho". Ale není to tak složité. Já vyrobím obě těsta. Tukové dám na vodové, zabalím, převálím, složím napůl a zase převálím a dám na čtvrt hodiny do mražáku. Postup opakuji asi pětkrát až šestkrát.( To jde přes večer, kdy se touto činností třeba prokládá četba..:-) )

No a náplň pro pány , samozřejmě, syrečková. Na rozválené těsto natřu podklad z rajčatového protlaku s olivovým olejem a česnekem. Následuje vrstva z rajčat a paprik ( mimo sezónu, jako nyní výborně poslouží maminčino polotovarové lečo :-) ). Pak pokrájený sýr (tvarůžky jsou výborné, ale může být i jiný nebo více druhů) a na kolečka nakrájená cibule. Zavinout, upéct a dobrou chuť. Závin je výborný  teplý i studený a pro citlivé nosy třeba podotknout, že tepelně opracované syrečky  už " nevoní". :-)
 

pátek 7. prosince 2012

A tady nás zanechávají..

  Dnešní den před osmi lety jsem se večer vrátila domů z lekce kreslení a za zvukové kulisy televizních novin začala rychle chystat večeři . Hlasatelka oznamovala, že se v osm na dvojce můžeme podívat na GEN se Zuzkou Navarovou." Super. To si ráda dám ", zahlásila jsem. A manžel  : " No, počkej, ona dnes ráno zemřela..."
  Tak jsem v té kuchyni stála a strnule hleděla. Tenkrát pětiletá Agi  :" A to byla Tvoje kamarádka ?" Reagovala na tu slzu, co mi  rychle a osamoceně vyběhla.
 Následoval celkem dlouhý hovor o tom, jak můžeme mít rádi lidi, kteří nás ani neznají, jak se nám dostanou pod kůži hluboko a pak chybí. Muž tehdy dodal : " Víš, že Přechod pro nás už začal". Mínil tím to,že na té Druhé straně máme jiné blízké  a nejbližší a musíme s tím počítat, že počet bude narůstat a my sami se budeme přibližovat..  A Ti, co odešli nás tady na chvíli zanechají a také zde  zanechávají své stopy za které veliké díky.



úterý 4. prosince 2012

Klady nemohoucnosti

  Podmínky pro náš život a naše možnosti se neustále vyvíjí a nečekaně mění. Jsou  změny pozitivní , změny bolestné a také ty, které zpočátku nevypadají moc dobře ( jako u mě narození dalšího potomka v kontextu s mým zdravotním stavem a věkem) a vyvinou se v čirou radost .
  Z odlehčeného úhlu pohledu se stalo to, že se vlivem připoutání na mrňouse nedostanu téměř vůbec do dílny.Sice doma mám ještě jedem kruh ( koupelna to jistí), ale klidu na práci a čas mi s stejně není dán. Takže zase po nějakém tom roce háček? Chvála ženám, které háčkují ! Chvála internetu!
Díky Janě z Kohoutího vršku  vznikly tyto dva šály mým kamarádkám k narozeninám .
Kde jsem narazila pytlíčky na levandulové mýdlo do skříně už jsem ,bohužel, neudržela :-(
Inspirační vánoční všehochuť..
Srdíčko ZDE

 A moudrá píseň Tady

Přeji klidný a radostný adventní čas :-)