neděle 30. prosince 2012

Kruhy rodinné, kruhy v obilí...


 Jsou stejně záhadné. A někdy nepochopitelné. Ač mám v rámci studia univerzitního nějaké zkoušky z psychologie, ač jsem se snažila se probrat rodinnými konstalacemi  a  teoreticky "rozumím", teorie se mi rozbíhá s praxí. Jak se to někdy stane, člověk se někdy ocitne na místech, na kterých nikdy nepředpokládal, že by mohl  být  ( a ani o tom nesnil a netoužil..)a v situacích stejně tak.Není nad nakumulované city. Tak před několika lety  mě můj bratr, při naší "road movie" z východního pobřeží USA na západ, večer v  v motorestu někde v Utahu  ,zvýšeným hlasem informoval  :"..Ty jsi snad žila v jiné rodině nebo co..!?" Tak je to.Rozdílné vnímání stejných situací, paralelní světy v rodinných jednotkách  a rodinné zátěže, které si pak neseme do svých rodin.Jiné planety s různými jazyky.Jak bylo řečeno člověkem moudrým : "nezbývá, než je překrýt střechou z lásky..", protože se prostě máme.Jen si říkám, co jednou budou říkat mé děti, co kdo zvládal a nezvládal, co bolelo a co ne. Snažím se co nejvíce chytat, ale ...
Nicméně  mám problém obdarovávat " jinou planetu". Tak vznikla opět rukodělka vánoční. Kuchyň  bílo-černo- červená. tedy :

čtvrtek 20. prosince 2012

A na co máš tolik kostiček..?

Že, Jani ?
 Měla jsem před časem kostičkové období. Syn : "Co to děláš ?" Já :" KOSTIČKY"? Syn: " A na co to bude ?" Já : " Nevím ." Mám slabost pro háčkovanou " dlažbu" :-).
                                                                  Jejich čas přišel.
S heslem : kabelek není nikdy dost. Takže kabelky a tašky a polštářek a tak..

A protože jsem se na různých stránkách různě inspirovala ( udělala včelí úly a uvařila čajové vánoční želé.:-)) ,také jedna pozdní inspirační. Toto cukroví se jmenuje sirky a je to u nás jeden z největších favoritů. 
Suroviny : 60 g hl.m,80 g másla,80 g mletého ( opravdu mletého - na  mlýnku na mák, nebo velice jemně nastrouhaného) kokosu, 50 g práškového cukru, 50 g kakaa, jedno vejce. Vše se smíchá, vyválí a nakrájí na tenké špalíčky. Po upečení se jeden konec namáčí v čokoládě. U nás se peče rovnou z dvojité dávky. Kdo má rád kokosovou hořkosladkou chuť, přijde si na své. :-)

pátek 14. prosince 2012

Bubu deka

Na začátku bylo klubíčko, které mě v galanterii oslovilo svou přímočarou barevností.Vlastně se mi líbilo i nelíbilo. Byla jsem se na něj v průběhu tak čtrnácti dnů asi třikrát podívat a pak došlo k zakoupení..
 Barevné plochy při vlastním tvoření, samozřejmě, vypadají úplně jinak, než v klubku a je to divočina.( Sweet baby)



Vzor je stejný jako u pytlíčku na mýdlo, je nutný počet ok dělitelný dvanácti plus tři.


Toník si nejspíše myslí, že práce pokračují pomalu a je třeba zakročit. Takto jsem ho včera překvapila..




středa 12. prosince 2012

Moje Jana, tvoje Jana..

Mám blízkou kamarádku. Kromě jiných věcí nás spojuje to, že máme každá svou šikovnou Janu :-). Když se vidíme , po nějaké době přijde řeč na to, co dělá její Jana a co dělá moje Jana..
  Moje Jana mě již před rokem zásobila vánočními dárky ( čas letí..)  a jelikož obě preferujeme směnný obchod, byl jí za ně slíben oválný talíř..  Ouha, oválný talíř větších rozměrů.. a točený. Vznikla téměř konference na toto téma..Po seřezávání vytočených  talířů jsem stejně nakonec skončila u formy. Talíř v dekoraci měl svůj dlouhý vývoj :-).. Takže snad konečně teď. Po roce odevzdám...

pondělí 10. prosince 2012

Když Tonino spí (v různých fázích,v různých dnech, alespoň trochu..:-) )


To nejsou květináče,
ale "snídaňové" hrnky. Už obtočené a zauchacené.
Namalované engobami.
Přežahlé.
Naglazované a naostro vypálené.

Včí mák a čekanka. Ať žije melta!


neděle 9. prosince 2012

Mráz...závin...a "olomoucký zrající a voňavý" (alespoň podle pana Josefa Čapka) sýr

 Venku mrzne, doma se topí a peče. Tentokráte částečně pro domácí osazenstvo a částečně pro osazenstvo dílny, kde můj nejstarší syn zrovna skončil povinnou praxi. Jako za trpělivost :-) a tak.
   Dlouho jsem se potýkala  s těstem na závin. Záviny se vyzkoušely různé a zaručené...  Byly sice výborné,ale žádný  "nelistoval". Bála jsem se překládaného těsta. Nebylo ale zbytí....
  Takže opět kopec. Těsto se mi povedlo napoprvé a bylo výborné. Listovalo "ostošest". Já z tohoto množství vyrobím pět až šest ( podle tenkosti vyválení) docela dlouhých "nohavic". Většinou ale část těsta schovám a peču ještě později  a mám pocit, že čím je starší , tím krásněji listuje.


 Podle návodu vypadá, že je výroba moc " nadlouho". Ale není to tak složité. Já vyrobím obě těsta. Tukové dám na vodové, zabalím, převálím, složím napůl a zase převálím a dám na čtvrt hodiny do mražáku. Postup opakuji asi pětkrát až šestkrát.( To jde přes večer, kdy se touto činností třeba prokládá četba..:-) )

No a náplň pro pány , samozřejmě, syrečková. Na rozválené těsto natřu podklad z rajčatového protlaku s olivovým olejem a česnekem. Následuje vrstva z rajčat a paprik ( mimo sezónu, jako nyní výborně poslouží maminčino polotovarové lečo :-) ). Pak pokrájený sýr (tvarůžky jsou výborné, ale může být i jiný nebo více druhů) a na kolečka nakrájená cibule. Zavinout, upéct a dobrou chuť. Závin je výborný  teplý i studený a pro citlivé nosy třeba podotknout, že tepelně opracované syrečky  už " nevoní". :-)
 

pátek 7. prosince 2012

A tady nás zanechávají..

  Dnešní den před osmi lety jsem se večer vrátila domů z lekce kreslení a za zvukové kulisy televizních novin začala rychle chystat večeři . Hlasatelka oznamovala, že se v osm na dvojce můžeme podívat na GEN se Zuzkou Navarovou." Super. To si ráda dám ", zahlásila jsem. A manžel  : " No, počkej, ona dnes ráno zemřela..."
  Tak jsem v té kuchyni stála a strnule hleděla. Tenkrát pětiletá Agi  :" A to byla Tvoje kamarádka ?" Reagovala na tu slzu, co mi  rychle a osamoceně vyběhla.
 Následoval celkem dlouhý hovor o tom, jak můžeme mít rádi lidi, kteří nás ani neznají, jak se nám dostanou pod kůži hluboko a pak chybí. Muž tehdy dodal : " Víš, že Přechod pro nás už začal". Mínil tím to,že na té Druhé straně máme jiné blízké  a nejbližší a musíme s tím počítat, že počet bude narůstat a my sami se budeme přibližovat..  A Ti, co odešli nás tady na chvíli zanechají a také zde  zanechávají své stopy za které veliké díky.



úterý 4. prosince 2012

Klady nemohoucnosti

  Podmínky pro náš život a naše možnosti se neustále vyvíjí a nečekaně mění. Jsou  změny pozitivní , změny bolestné a také ty, které zpočátku nevypadají moc dobře ( jako u mě narození dalšího potomka v kontextu s mým zdravotním stavem a věkem) a vyvinou se v čirou radost .
  Z odlehčeného úhlu pohledu se stalo to, že se vlivem připoutání na mrňouse nedostanu téměř vůbec do dílny.Sice doma mám ještě jedem kruh ( koupelna to jistí), ale klidu na práci a čas mi s stejně není dán. Takže zase po nějakém tom roce háček? Chvála ženám, které háčkují ! Chvála internetu!
Díky Janě z Kohoutího vršku  vznikly tyto dva šály mým kamarádkám k narozeninám .
Kde jsem narazila pytlíčky na levandulové mýdlo do skříně už jsem ,bohužel, neudržela :-(
Inspirační vánoční všehochuť..
Srdíčko ZDE

 A moudrá píseň Tady

Přeji klidný a radostný adventní čas :-)

čtvrtek 29. listopadu 2012

Vše je na kopci ( a nebo pod kopcem..)..


  " Mami, ty sis založila blog?? A na co?" Ano, toto je dotaz zcela na místě. Já, která bojuji s mediem zvaný počítač a někdy je to opravdu souboj velice velice  nerovný. A to i v případě , že po NĚM chci, aby fungoval prostě jako lepší psací stroj! Na veškeré problémy svolávám potomky bez rozdílu věku. Většinou zasáhnou velice rychle a přesně. Bohužel tak rychle, že nestačím postřehnout, kde se stala chyba.. V době jejich nepřítomnosti používám zbraň pana Ringo Čecha ( ačkoliv, tohoto pána jinak  nemusím), který v nějakém zábavném pořadu sděloval, že při neshodách s PC ho prostě restartuje a ono  HO to bolí. Takže restartuji a restartuji..Ach, jo. Nicméně, jsem tímto dotazem byla donucena k odpovědi. I pro sebe.
   Středobodem mého žití je, kromě záležitostí, které mě převyšují, fakt, že mi bylo dáno být mámou čtyř dětí , ženou svého muže, dcerou své maminky a sestrou a snachou...:-) Jsem neklidný jedinec, který se ale pořád snaží zastavit. K tomuto potřebuji zaměstnávat hlavu i ruce. A to nejen prací , ale i prací jinou :-).
   Děti mají větší věkový rozptyl. Potkalo mě to, co jsem si nikdy nemyslela.. Jsem v téměř čtyřiceti pěti  letech na mateřské dovolené. Najednou je zase nějaké místo pro činnosti, na které už  předtím nebyl čas.A na věci, na které byl čas předtím ,čas není... Prozatím.
bratr a bratr
    Vše začalo náběhem na  atopický ekzém malého Toníka a mou snahou o zdravější stravu.. Takže třeba kváskový chleba vlastní silou? A bez pekárny. A jak? Po několika pokusech ( ne moc úspěšných) jsem narazila na paní Kláru a její báječné výrobní postupy. Chléb je zdolán a já objevuji pár dalšíchúžasných žen , které jsou velmi inspirující a šikovné a ráda bych s nimi "prohodila alespoň počítačové slovo". Takže  Ho ( PC) prostě pokořím! Třeba. Možná. :-)
      A u nás se říká "pod kopcem":-)